art Echo s.r.o. © 2016-2019 Všechna práva vyhrazena

BIM Pilot #02: BIM na rekonstrukci?

August 4, 2016

Zrekonstruovat rodinný dům v historickém jádru města Žatce bude v mnohém specifické. Zvlášť, když k domu při jeho koupi noví majitelé dostali jediný výkres, tedy spíše skicu 2. NP údajně v měřítku 1:100. Dům pochopitelně nekupujete pro jeho dokumentaci, ale spíše dáte na osobní prohlídku objektu a intuici. Pokud je dům prodáván jako dům před celkovou rekonstrukcí, patrně nad některými detaily mávnete rukou. Ale přijde čas a vy jako nadcházející majitel nemovitosti budete mít jako vlastník stavby povinnost podle §125 - Stavebního zákona č.183/2006 Sb. uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení... Co na tom, že předchozí majitel provedl v domě úpravy na černo, které rozhodně nejsou zaneseny v archivu na stavebním úřadě.

Malý projekt rodinného domu? Rekonstrukce? V BIMu!

Jedním z častých mýtů, kterými se argumentuje proti nasazení BIMu v projektu bývá ten, že se hodí pouze pro novostavby a druhý, že se vyplatí pouze u velkých staveb. Věřím, že se nám oba tyto mýty podaří vyvrátit právě na tomto projektu rodinného domu situovaném v historické části královského města Žatec.

 

Ale vraťme se nejdříve na začátek příběhu, který je zajímavý procesem prodeje, kdy na straně jedné je při prodeji domu povinností prodávajícího zajistit a předložit průkaz energetické náročnosti budovy. Na straně druhé je však možné dům prodávat jen s minimem informací popisujících dispozičně prostory domu, které jsou vymezeny stavebními konstrukcemi. Na prvním obrázku je k vidění jediný stavební výkres z projektové dokumentace rodinného domu předložený prodávajícím při jeho prodeji. Samozřejmě že sebelepší dokumentace prodávané nemovitosti nenahradí osobní prohlídku objektu potenciálního zájemce, případně jím najmutých odborníků a poradců, ale už jen existence aktuální dokumentace umožňuje snazší oriantaci a urychlí úvahy "od stolu" jak s koupenou nemovitostí do budoucna naložit.

 

Pasport stavby

Podle §125 - Stavebního zákona č.183/2006 Sb. Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení...

 

§125 - Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Neplní-li vlastník stavby výše uvedenou povinnost, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby).

 

Zaměření objektu

Samotnému vzniku pasportu musí zcela logicky předcházet zaměření stávajícího stavu. Podle dodané "výkresové dokumentace" by se mohlo zdát, že objekt je pravoúhlý a že pro zaměření a kontrolu rozměrů stavby by mohl stačit skicák, tužka, svinovací metr nebo lépe laserový dálkoměr. A na základě podobných skic bude možné objekt pro základní práci zjednodušeně zdokumentovat.

 

 

Nejen z naměřených hodnot, ale i z tvaru pozemku v katastrální mapě vyplynulo, že objekt je značně tvarově nepravidelný, proto bez spolupráce s geodetem na zaměření základních nepravidelných tvarů pomocí jeho geodetických přístrojů je pasportizace nemožná. Geodeti by mohli pro polohopis či výškopis konstrukcí použít tradiční přístroje jakými jsou nivelační přístroj či totální stanice. Nicméně doba pokročila a máme tu laserové 3D technologie v podání 3D laserových skenerů, určených pro prostorové snímání dat. Existuje celá řada větších či menších zařízení. Pro stavbu podobného rozsahu a zvláště pro zaměřování interiérů je použití 3D laserového skeneru na stativu minimálně nepohodlné, i proto se geodeti v našem případě rozhodli nasadit mobilní ruční skener GeoSlam ZEB1.

 

S ručním skenerem ZEB1 se skenuje za chůze, kdy osoba obsluhující přístroj pomalou chůzí prochází prostory stavby a drží v ruce pohupující se zařízení skeneru jež vysílá a zpracovává laserové paprsky. Tímto způsobem trvalo zmapování prostor domu v našem rozsahu necelou hodinu. Po této práci geodeta na stavbě se již další drtivá většina práce odehrává v kanceláři u počítače. Výstupní data ze skeneru musí geodet ještě nechat překonvertovat pomocí cloud úložiště do některého z formátů tzv. mračen bodů. Pro účely použití souboru mračen bodů například v ArchiCADu jsou požadovány tyto formáty *.E57 nebo *XYZ.

 

 

 

Po načtení dat ve formátu *.e57 do ArchiCADu by se mohlo zdát, že jsme od geodetů dostali černé bouřkové mračno, se kterým se bude velice špatně pracovat. Horší viditelnost a jednobarevný vzhled mračen je dán technologií skeneru ZEB1, mračna bodů s sebou nenesou informaci o intenzitě ani RGB barvu jako je to běžné u statických skenerů, které zároveň skenované prostory fotí a dokáží RGB složku načíst a přiřadit k jednotlivému bodu z mračen. U ZEB1 to funguje jinak.

 

Ačkoliv takto černá mračna bodů působí v prostoru nevábně, vězte, že jsou použitelná! Pokud se přepnete do půdorysu či řezu, zobrazení mračen se omezí na daný pohled. V případě objektu mračen bodů v ArchiCADu lze omezit i rozsah zobrazení, tímto se práce s mračny při modelování výrazně usnadní.

 Obr. 4-6: různé úrovně zvětšení při práci s mračny bodů v ArchiCADu

 

Digitalizace mračen bodů do podoby 2D půdorysů, řezů, pohledů vezme svůj čas ať ji zpracuje geodet či projektant "jen" ve 2D nebo vymodeluje jako základ pro BIM 3D model.

 

Jak nejrychleji vyskladnit pasport zaměřeni objektu?

 

Nabízí se tradiční 2D dokumentaci v měřítku vygenerovat z mračen bodů bez nutnosti její vektorizace. Pokud byste toho chtěli docílit přímo v ArchiCAu, tak se vám to bohužel nepodaří, protože ArchiCAD mračna bodů zobrazuje, ale nejedná se pro něj o objekty, takže je ve výsledku  nevytisknete ani se Vám je nepodaří vizualizovat.

 

Existují však i další programy, které mračna bodů dokáží zpracovat do vizuálně zajímavé podoby, ale i jako podklad pro 2D či 3D vektorizaci.

 

Na tomto projektu jsme měli možnost otestovat konkrétně program PointCab, který mračna bodů načítá a interpretuje do vizuálně zajímavě zpracovaných půdorysů, řezů a pohledů. A i když data ze skeneru nemají přiřazen parametr odstínu šedi ani RGB hodnoty, výsledek působí výrazně plastičtěji.

 

 

 

Výsledný pasport výkresů vygenerovaných z programu PointCab, následně zkompletovaných v ArchiCADu naleznete jako PDF dokument pod tímto odkazem: Z.1 PASPORT-PointCab.pdf

 

 

A nyní si pro srovnání podložme "idealizovaný" výkres půdorysu 2.NP získaný podepsáním kupní smlouvy a podkladu získaném po vyskenování objektu...

 

 

Základní představu o dispozicích domu jsme díky rychle vytvořenému pasportu získali, nyní však přišel čas projekt posunout směrem k BIMu a projektanty čeká digitalizace mračen bodů do 3D/BIM modelu.

 

Pokračování příště

 

Please reload

Doporučené příspěvky

BIM Pilot #01: Realizace fasády z Heraklithu. Nejprve vzniklo digitální dvojče

March 6, 2019

1/5
Please reload

Nejnovější příspěvky
Please reload

Archiv
Please reload

Vyhledávání dle tagů
Please reload

Sledujte nás
  • Facebook - Black Circle