BIM Pilot #01: máme data od geodetů, ale...

Ačkoliv jsme avizovali, že data od geodetů dostaneme v cuku letu, respektive v řádu několika dnů, narazili jsme na pár základních parametrů, které jsme si s kolegy geodety předem neujasnili a předání mračen bodů se tak (pro tentokrát) zbrzdilo.

Až při importu mračna bodů jsme totiž zjistili (zaznamenali hlášku), že náš SW umí pracovat s .XYZ soubory, které obsahují minimálně 6 sloupců informací (X, Y, Z, R, G, B), tudíž .XYZ soubor nesoucí pouze 4 sloupce informací ve tvaru:

Y y-souradnice S-JTSK [m] X x-souradnice S-JTSK [m] Z z-souradnice Bpv [m] I intenzita odrazneho signalu [0...1]

nešlo načíst.

Protože datová náročnost skenované budovy a jejího okolí ve finále byla okolo 7,1 GB naskenovaných dat, rozhodli jsme se import otestovat na vzorku cca 150 Mb dat, představující jen zlomek objektu.

V momentě. kdy geodeti při exportu dat do formátu .XYZ rošířili tabulku tak, že obsahovala další dva slouce, což znamenalo že hodnota intentzity odrazeneho signalu [0...1] se přenesla na tři hodnoty R, G a B, import dat byl úspěšný, ale...

...ale problém (nikoliv zásadní) nastal u převodu RGB hodnot protože původní rozmezí 0-1 má daleko k možnostem RGB jehož rozsah je [0-255]. Tudíž importovaná mračna bodů byla ve výsledku jen černá...

Nicméně export dat ze software dodávaného se 3D laser scanem geodetů je v tomto směru velmi flexibilní a umožňuje vyladit komunikaci dle potřeb. Po několika datových výměnách jsme se s geodety nakonec sladili a jejich data byla vyexportována ve tvaru X Y Z R G B:

X -y souradnice S-JTSK[m]

Y -x souradnice S-JTSK[m]

Z z souradnice Bpv [m]

R hodnota [0...255]

G hodnota [0...255]

B hodnota [0...255]

Míč byl tedy nyní na straně projektanta a jeho SW CAD/BIM nástroje, který údajně umí s mračny bodů pracovat. Geodeti jeho parametry splnili, pojďme se podívat jak se s daty ve formátu .XYZ skutečně pracuje.

Geodeti data rozdělili na 2 logické celky:

3D scan domu (1.84 GB)

a

3D scan okolí (5,47 GB)

Při obdobných velikostech souborů jsou experimety se soubory poměrně časově náročné. Více než 5 GB soubor importoval náš počítač (Intel Core i7 870@2,93 GHz, 8GB RAM, 64 bit Windows 7 professional) do ArchiCADu 19 minimálně 15 minut. Procesor přio importu nebyl překvapivě vytížen na všechna 4 jádra (8 threads), spíše bylo potřeba paměti RAM respektive virtuální systémové paměti na disku, protože při prvním datově náročnějším importu vyskočila hláška:

V tomto případě pomohlo navýšení virtuální paměti systému Windows 7.

1. kvadrant vs 3. kvadrant aneb architekti vs geodeti

Není cílem zde vysvětlovat architektům Křovákovo zobrazení a s tím související S-JTSK souřadnice neřku-li disproporci mezi 1. kvadrantem, kde se nejraději pohybují architekti ve svých CAD/BIM nástrojích a kvadrantem třetím, kde naopak pracují geodeti, navíc v souřadnicích, které mnohým programům určeným pro architekty příliš nesvědčí. I na toto úskalí je tedy potřeba myslet. Nicméně lze to překonat pomocí referenčních souborů, kde originální soubory zaměření respektují S-JTSK souřadnice, ale architekt či projektant pracuje v 1. kvadrantu, ideálně poblíž počátku. Vše je v tomto případě jen o koordinaci a vzájemné komunikaci, aby již od začátku byl stanoven absolutní, ale i relativní počátek projektu ve všech třech rozměrech X, Y, Z.

Import mračen bodů se vydařil

Samozřejmě každý podobný proces vyžaduje získání zkušeností, nastavení komunikace s geodety, kteří data v podobě mračen bodů nasnímají a dodají. První pokus data naimportovat a pracovat s nimi je vždy výzvou nejtežší. Nakonec se všakl zadařilo a import mračen bodů se povedl. Uvidíme, jak se osvědčí.

Shrnutí

Data od geodetů máme tedy nyní v programu pro navrhování a nic nebrání tomu je využít v rámci projektování.

Z předchozích řádků vyplývá jedno ponaučení: Než si začnete s geodety, mějte přadstavu o tom, jaká data a jak struktutovaná data vlastně potřebujete, zkrátíte si tím tak čekací lhůty na podklady, a získáte čas, který se možná hodí na vlastní navrhování....