top of page

Telehouse administrativní centrum

Projekt rekonstrukce, přístavby a nástavby automatizované telefonní ústředny (ATÚ) v pražských Dejvicích je pilotním projektem ateliéru Schindler Seko architekti pro zavedení BIM do své projekční praxe.
Administrativní centrum otestovalo BIM

 

Ateliér jako generální projektant zajišťuje architektonicko-stavební model objektu a na dalších částech projektu, jako jsou stavebně konstrukční a požárně bezpečnostní řešení a technika prostředí staveb (zdravotně technické instalace, vzduchotechnika a vytápění, chlazení, měření a regulace, silnoproudá elektrotechnika, elektronické komunikace a další), spolupracoval se subdodavateli.

 

Výhodou pro pilotní zavedení BIM bylo, že Schindler Seko architekti zpracovali, byť je technicky složitější, projekt „až“ na úrovni dokumentace pro provedení stavby (DPS). Díky tomu se mohli primárně soustředit na technické zpracování datového modelu a z něj generované projektové dokumentace. Na druhou stranu rekonstrukce s přístavbou a nástavbou (hrubá podlažní plocha cca 25 000 m2 a obestavěný prostor cca 92 000 m3), logisticky zkomplikovaná stávajícími telekomunikačními technologiemi, jejichž funkčnost nesmí být ohrožena, představuje maximálně komplexní projekt pro otestování principů BIM.

 

Datově náročný projekt v ArchiCADu

Při zavádění metodiky BIM se Schindler Seko architekti rozhodli pro Open BIM řešení postavené na ArchiCADu. Projekt svým rozsahem prověřil nejen samotný tým, ale i ArchiCAD, který si dokáže poradit s datově náročnými projekty. Konkrétně na něm v jednom okamžiku může pracovat až šest projektantů, a to díky nástrojům Teamwork, nebo technologie BIM server, který zabezpečuje bezproblémovou vzájemnou komunikaci pracovních stanic.

 

Přípravné práce jako základ úspěchu

Oproti klasické rekonstrukci či novostavbě museli projektanti etapu vlastní realizace stavby rozdělit na dílčí fáze, které by zohlednily složitost projektu s ohledem na existenci stávajících ústředen, kabelových rozvodů a technologii chlazení. V rámci DPS tak sloužil samostatný projekt provizorních opatření, který měl za cíl vyvarovat se během výstavby jakékoliv kolize mezi rekonstruovanými prostorami a stávajícím striktně daným provozem.

Pro druhou etapu předcházející vlastní výstavbě vznikl projekt demolice, který navazuje na provizorní opatření. Tyto dvě přípravné fáze se týkají převážně čtyř spodních podlaží, zatímco poslední fáze pro provedení stavby řeší šestipodlažní nástavbu na stávající a o nepotřebné konstrukce zbavenou původní budovu.

Pečlivá příprava obecně eliminuje budoucí chyby na stavbě. V tomto případě to platí dvojnásob. Veškeré přípravné práce a demolice se podařilo projekčně v datovém modelu postihnout natolik, že v rámci objektu téměř neexistuje neznámá, která by mohla ohrozit hladký chod realizace. Při výstavbě, která bude hlavně v zachovávaných podlažích prostorově komplikovaná, nebude během provádění stavebních prací prostor pro improvizaci. To ostatně bylo hlavním požadavkem, když byl projekt ve fázi dokumentace provedení stavby zahájen na principech metodiky BIM.

 

Nejen pro novostavby, ale i rekonstrukce

Projekt je jasným důkazem, kde lze efektivně BIM využít, tedy při rekonstrukci i novostavbě. Principem využití jeho nástrojů je simulování vymodelované stavby v počítači. před její realizací. Vizuálně simulovat lze ale i fáze výstavby(provizorní opatření, demolice nebo finální stav), situace, které se mohou během výstavby a užívání budovy naskytnout (evakuační plán pro opuštění objektu v případě požáru či vliv slunečního záření na objekt v různých obdobích roku, měsíce či dne) i energetické ztráty, proudění vzduchu a šíření a odrazu zvuku.

 

Přínosy BIM pro ateliér

Ateliéru se podařilo nastavit BIM standardy v rámci firmy, pravidla funkční týmové spolupráce, využít 3D model stávajícího stavu pro ověření prostorových vazeb a limitů, simulovat jednotlivé etapy provádění stavby, generovat průběžně aktuální vizualizace z 3D modelu a řešit exponované části stavby na vysoké úrovni detailu s vazbou na celkový model.

 

Při spolupráci s externími spolupracovníky ateliér nejvíce ocenil zavedení datové výměny podkladů ve formátu IFC, koordinaci profesí s architektonicko-stavebním modelem a navzájem mezi sebou ve 3D a možnost generovat kompletní seznamy stavebních prvků (výkazyskladeb podlah, tabulky oken či dveří), které budou následně použity v rámci tendru na generálního dodavatele.

 

Práce na principu BIM vyžaduje nový přístup, který mění dosavadní zavedené postupy a role a odpovědnosti účastníků stavebního procesu. Pro ilustraci lze uvést práci rozpočtáře, která s sebou nese z podstatné části stanovení výkazů výměr, výpočet kubatur či plošných výměr stavebních materiálů. Na to se váže odpovědnost za vypočtené hodnoty a v neposlední řadě odměna za odvedenou práci.

 

Ve chvíli, kdy dostane rozpočtář podklady pro výkazy výměr od projektanta, vyvstává celá řada otázek: mohu jako rozpočtář poskytnutým údajům o stavbě stoprocentně důvěřovat, mohu jako projektant požadovat více peněz za takto komfortně zprostředkovaná data či měl bych jako investor snížit peníze rozpočtářovi ve prospěch projektanta.

 

Potenciál do budoucna

Schindler Seko architekti vidí potenciál využití datového modelu do budoucna především při zpracování upřesňujícíchpodkladů pro potenciální dodavatele stavby a výběru subdodavatelů specifických stavebních objektů. Jeho role je nezastupitelná i pro transparentní určení ceny, koordinaci výstavby a při řešení náhlých změn v projektu, například ze strany klienta.

bottom of page